|
|
Edukační proces u pacientek po hysterektomii
Skalická, Lenka ; Vachková, Eva (vedoucí práce) ; Poláková, Hana (oponent)
96 10. ANOTACE Autor: Lenka Skalická Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Edukační proces u pacientek po hysterectomii Vedoucí práce: Mgr. Eva Vachková, Ph.D. Počet stran: 113 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2015 Klíčová slova: edukace, hysterektomie, myom, pojetí nemoci Bakalářská práce se zabývá problematikou edukace pacientek po hysterektomii. Teoretická část práce pojednává o patofyziologii benigních onemocnění dělohy, příčinách, diagnostice, symptomatologii a léčbě. Popisuje nejčastější způsob terapie, hysterektomii a všímá si zejména edukace pacientek po operaci. Část práce je věnována osobnímu pojetí nemoci, jehož poznání je vodítkem pro účinnou edukaci. Těžiště práce tvoří kvantitativní a kvalitativní výzkum s použitím dvou různých nástrojů, dotazníků IPQ-R-CZ a MIQ-CZ a rozhovorů v ohniskové skupině pacientek. Stěžejním cílem práce je sestavení edukačního materiálu, určeného ke klinickému využití ženám po operativním odstranění dělohy.
|
|
|
Ošetřovatelský proces u žen po laparoskopicky asistované vaginální hysterektomii v produktivním věku.
Košťálová, Karolína ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelským procesem u žen po laparoskopicky asistované vaginální hysterektomii. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části jsem se zaměřila na anatomii a fyziologii dělohy a reprodukčních orgánů ženy. Další kapitola je věnována samotné hysterektomii a jejich způsobů provedení. V jednotlivých podkapitolách jsou rozebrány jednotlivé operační způsoby a komplikace hysterektomie. V poslední kapitole teoretické části jsem popsala proces ošetřování, který je rozdělen na předoperační a pooperační období. Empirická část obsahuje podrobně rozpracovanou ošetřovatelskou anamnézu jedné pacientky po laparoskopicky asistované vaginální hysterektomii v podobě ošetřovatelské kazuistiky. V závěru práce jsou stanoveny ošetřovatelské diagnózy a jejich rozpracování. Práce je doplněna o edukační plán, kde je popsáno, jak by měla edukace pacientky probíhat.
|
|
|
Úloha sestry v péči o pacienty s lymfedémem
DUŠKOVÁ, Lucie
Současný stav Tato bakalářská práce nese název "Úloha sestry v péči o pacienty s lymfedémem". A jak již z názvu vyplývá, tak je zaměřena na roli, kterou má sestra v péči o pacienty trpící lymfedémem. Lymfedém je onemocnění lymfatického systému, který není schopen dostatečně odvádět lymfu, a tím v organismu lymfa stagnuje a vytváří lymfatické otoky. Lymfedém může být vrozený, v takovém případě jde o lymfedém primární. Pokud hovoříme o sekundárním lymfedému, znamená to, že lymfedém byl zapříčiněn porušením lymfatického systému. Příčinami sekundárního lymfedému mohou být chirurgické zákroky, při kterých je nezbytný zásah právě do lymfatického systému, nejčastěji to bývá zásah do sentinelových uzlin. Dalšími výkony, které zvyšují riziko vzniku lymfedému, jsou radioterapie, chemoterapie, iatrogenní poškození, nebo i úrazy. Nejčastějšími příčinami jsou právě chirurgické zákroky, kterými nejčastěji jsou ablace prsu, nebo onkogynekologické operace. Cíl práce, Pro výzkumnou část bakalářské práce byly zvoleny dva cíle: Zmapovat úlohu sestry v péči o pacienta s lymfedémem z pohledu sestry a zmapovat úlohu sestry v péči o pacienty s lymfedémem z pohledu pacienta. Metodologie Pro dosažení prvního cíle jsme zvolili techniku šetření kvalitativního výzkumu, kterou byly hloubkové rozhovory. Výzkumný soubor tvořilo šest sester z gynekologického a chirurgického oddělení v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s.. Pro dosažení druhého cíle jsme opět zvolili techniku kvalitativního výzkumného šetření formou hloubkových rozhovorů. Výzkumný soubor v tomto případě tvořilo šest pacientů, trpících lymfedémem. V rámci výzkumu bylo celkem provedeno čtrnáct rozhovorů, které se uskutečňovaly od března do června roku 2017. Všichni respondenti pocházeli ze středočeského kraje z okolí Benešovska. Po přepsání rozhovorů do Microsoft Word byla data kategorizována a zpracována otevřeným kódováním. Výsledky Analýzou získaných dat vznikly čtyři kategorie výsledků rozhovorů se sestrami. Kategorie Znalosti sester o dané problematice, Režimová opatření, Specifika ošetřovatelské péče a Edukace pacientů po rizikovém zákroku. Z výsledků rozhovorů s pacienty vzniklo kategorií pět. Kategorie Vznik lymfedému, Léčba lymfedému, Režimová opatření, Specifika ošetřovatelské péče a Edukace o prevenci. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat úlohu sestry v péči o pacienty s lymfedémem z pohledu sestry, ale i z pohledu pacienta a důkladněji prostudovat problematiku lymfedému a specifika péče o pacienty s tímto onemocněním. Dále je zaměřena na edukaci sestrou o primární prevenci. Z analýzy získaných dat byly zjištěny nedostatky v edukaci a obecně v primární prevenci, proto byla vytvořena informační brožura pro sestry.
|
|
|
Ošetřovatelský proces u pacientky s diagnózou Uterus myomatosus
Klímová, Petra ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Di Cara, Veronika (oponent)
Téma práce je ošetřovatelský proces u pacientky s diagnózou Uterus myomatosus. Považuji zvolené téma je velmi aktuální, neboť počet operací, konkrétně hysterektomií, pro myomatózní dělohu, je stále na nejvyšším místě v tabulkách, jak vyplývá ze statistiky Registru Komplikací gynekologické laparoskopie. Myomy jsou nádory hormonálně závislé na estrogenech a může jimi onemocnět každá čtvrtá žena v produktivním věku, a to nejčastěji kolem 40. roku života. Cílem práce na základě konkrétní případové studie jedné pacientky byla analýza péče o pacientku na gynekologickém oddělení, která měla podstoupit plánované odstranění dělohy laparoskopicky asistovanou vaginální hysterektomií. Dalším cílem bylo zjistit, jaká je edukace těchto pacientek v rámci hospitalizace na gynekologickém oddělení, konkrétně před a po operaci. Metodou mé práce je případová studie, realizovaná kazuistikou, u pacientky na gynekologickém oddělení v nemocnici okresního typu. Informace k vypracování bakalářské práce byly čerpány z literatury, odborných českých i zahraničních článků, dále formou rozhovoru s pacientkou a zdravotnickým týmem, který se na léčbě účastnil a také z dokumentace pacientky. Analýzou ošetřovatelské péče na gynekologickém oddělení jsem zjistila, že se sestry při vykonávání ošetřovatelské péče řídí standardy oddělení...
|
|
|
Edukační proces u pacientek po hysterektomii
Skalická, Lenka ; Vachková, Eva (vedoucí práce) ; Poláková, Hana (oponent)
96 10. ANOTACE Autor: Lenka Skalická Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Edukační proces u pacientek po hysterectomii Vedoucí práce: Mgr. Eva Vachková, Ph.D. Počet stran: 113 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2015 Klíčová slova: edukace, hysterektomie, myom, pojetí nemoci Bakalářská práce se zabývá problematikou edukace pacientek po hysterektomii. Teoretická část práce pojednává o patofyziologii benigních onemocnění dělohy, příčinách, diagnostice, symptomatologii a léčbě. Popisuje nejčastější způsob terapie, hysterektomii a všímá si zejména edukace pacientek po operaci. Část práce je věnována osobnímu pojetí nemoci, jehož poznání je vodítkem pro účinnou edukaci. Těžiště práce tvoří kvantitativní a kvalitativní výzkum s použitím dvou různých nástrojů, dotazníků IPQ-R-CZ a MIQ-CZ a rozhovorů v ohniskové skupině pacientek. Stěžejním cílem práce je sestavení edukačního materiálu, určeného ke klinickému využití ženám po operativním odstranění dělohy.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacientku s prolapsem dělohy
Chadrabová, Štěpánka ; Svobodová, Hana (vedoucí práce) ; Popelka, Jiří (oponent)
Shrnutí Tato práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacientku v souvislosti s prolapsem dělohy. V teoretické části shrnuje anatomii a fyziologii ženských reprodukčních orgánů, podává nástin možných řešení problému prolapsu dělohy a stručně popisuje možné chirurgické zákroky. V klinické části je uvedena kazuistika pacientky, která podstoupila vaginální hysterektomii. Ošetřovatelský proces je zpracován podle modelu M. Gordonové. Zvláštní pozornost je věnována psychickému stavu pacientky.
|
|
|
Ošetřovatelský proces u žen po laparoskopicky asistované vaginální hysterektomii v produktivním věku.
Košťálová, Karolína ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelským procesem u žen po laparoskopicky asistované vaginální hysterektomii. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části jsem se zaměřila na anatomii a fyziologii dělohy a reprodukčních orgánů ženy. Další kapitola je věnována samotné hysterektomii a jejich způsobů provedení. V jednotlivých podkapitolách jsou rozebrány jednotlivé operační způsoby a komplikace hysterektomie. V poslední kapitole teoretické části jsem popsala proces ošetřování, který je rozdělen na předoperační a pooperační období. Empirická část obsahuje podrobně rozpracovanou ošetřovatelskou anamnézu jedné pacientky po laparoskopicky asistované vaginální hysterektomii v podobě ošetřovatelské kazuistiky. V závěru práce jsou stanoveny ošetřovatelské diagnózy a jejich rozpracování. Práce je doplněna o edukační plán, kde je popsáno, jak by měla edukace pacientky probíhat.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u žen před a po LAVH
MAREŠOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o ženy před a po LAVH (laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie). Popisuje přípravu pacientek před výkonem, ošetřovatelskou péči před výkonem a po něm. Práce se také zaměřuje na psychickou přípravu pacientky, neboť psychika ženy hraje v tomto případě velkou roli. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část bakalářské práce byla vypracována na podkladu odborné literatury a nejnovějších poznatků. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na výzkum strachu, který mají ženy bezprostředně před operačním výkonem a na změnu tělesného obrazu po operačním výkonu. V bakalářské práci byly stanoveny celkem dva cíle. Cíl 1: Zjistit, z čeho mají ženy největší strach před operačním zákrokem. Cíl 2: Zjistit, jak se změnil tělesný obraz ženy po operačním zákroku. Na základě stanovených cílů byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zní: "Jaké techniky využívají ženy ke zmírnění strachu?", druhá: "Čeho se ženy nejvíce obávají před operačním zákrokem?", třetí: "Jak jsou ženy informovány o operačním zákroku?", čtvrtá: "Jak vnímají ženy svůj tělesný obraz po operačním zákroku?" Ke zpracování výše uvedené problematiky bylo stanoveno kvalitativní výzkumné šetření. Sběr dat probíhal ve dvou případech formou nestrukturovaných hloubkových rozhovorů. Na základě těchto dvou rozhovorů bylo stanoveno několik nejdůležitějších otázek, na jejichž podkladu výzkum dále probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor prezentovaly náhodně vybrané ženy podstupující LAVH v Příbrami, které souhlasily se spoluprací. Rozhovory probíhaly až po ústním informovaném souhlasu respondentky a byly zcela dobrovolné. Respondentky byly seznámeny s tím, že získané údaje budou anonymně zpracovány v bakalářské práci. Respondentky jsou v práci označeny jako R1-R10. Výzkumné šetření probíhalo v měsíci březnu v Oblastní nemocnici Příbram na základě písemné žádosti (viz. příloha č. 2: Souhlas s provedením výzkumného šetření). Pro kvalitativní výzkum bylo vybráno deset žen, kterým byla indikována LAVH. Informace získané od jednotlivých žen byly průběžně zapisovány a přepisovány do spisovného jazyka. Výpovědi respondentek jsou v textu označeny kurzívou. Výzkum je rozdělen do dvou částí, na část před výkonem a část po výkonu. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že oslovené respondentky mají největší strach z narkózy, což potvrdilo osm z deseti dotazovaných. Tělesný obraz se změnil pouze u třech z deseti dotazovaných respondentek, které se změnou počítaly již před výkonem. Na první výzkumnou otázku se nám dostalo odpovědi, že nejčastější využívanou technikou ke zmírnění strachu je rozhovor s lékařem, který respondentky považují za klíčový. Nejlépe jsou poučeny respondentky, které informace čerpaly od svého gynekologa. Zatímco respondentky, které hledaly informace na internetových diskuzích apod., měly informace mnohdy zmatené a nepřesné, což dokazovaly při rozhovorech. Tento fakt nám odpovídá na třetí výzkumnou otázku. Poslední výzkumná otázka se týká změny tělesného obrazu, která úzce souvisí s naším druhým cílem. Celkově lze soudit, že pro mnohé ženy odstranění dělohy neznamená ztrátu ženství. Toto tvrzení potvrzují pouze tři respondentky z deseti.Do budoucna by práce mohla sloužit jako informační materiál pro ženy, které budou absolvovat LAVH a chtějí se více přiblížit této problematice. Podstatnou součástí informačního materiálu jsou samotné názory žen, které již tento zákrok podstoupily.
|
|
|
Úloha porodní asistentky při uspokojování potřeb u ženy po hysterektomii
FILIPOVÁ, Marcela
Tématem bakalářské práce je Úloha porodní asistentky při uspokojování potřeb u ženy po hysterektomii. Bakalářskou práci tvoří dvě části, a to část teoretická a část výzkumná. V teoretické části jsou definovány gynekologické operace, především je zde rozebírána hysterektomie. V oblasti předoperační péče a pooperačního průběhu je popisována úloha porodní asistentky. Je zde zmíněna potřeba pohybu, hygieny a čistoty, dýchání, spánku, výživy a vylučování, sexuální potřeba, potřeba bezpečí a potřeba sounáležitosti a lásky. Teoretickou část práce uzavírá kapitola věnující se edukaci ženy po hysterektomii porodní asistentkou. Pro účely bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prostřednictvím prvního cíle bylo zjišťováno, jaké jsou potřeby ženy po hysterektomii. Druhý cíl se zaměřoval na otázku spokojenosti ženy po hysterektomii s péčí porodní asistentky. Pro tyto dva cíle byly určeny tři výzkumné otázky: Které bio-psycho-sociální potřeby u žen po hysterektomii byly nejvíce změněny? Jak ženy po hysterektomii hodnotí péči porodní asistentky? Jaká byla očekávání žen po hysterektomii v souvislosti s péčí porodní asistentky? Kvalitativní výzkumné šetření bylo provedeno pomocí hloubkových individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s osmi ženami po hysterektomii v měsících březen a duben v roce 2016. Rozhovory probíhaly ve vybraných gynekologických ambulancích v Jihočeském kraji. Samotným rozhovorům předcházelo seznámení žen a gynekologů s tématem a výzkumnými cíli bakalářské práce. Ženy byly ujištěny o zachování anonymity a o nakládání se získanými daty dle etických norem. Na tomto základě byly podepsány Žádosti o souhlas ke spolupráci. Získané rozhovory byly se souhlasem žen nahrávány na audiozáznam, následně přepsány do tištěné formy a analyzovány pomocí metody barvení textu. Na základě analýzy výpovědí žen byly stanoveny hlavní významové kategorie a podkategorie. Celkem byly zvoleny čtyři hlavní významové kategorie, které byly doplněny čtrnácti podkategoriemi. Pomocí výzkumného šetření bylo zjištěno, že nejčastější indikací žen k podstoupení hysterektomie byly děložní leiomyomy, ty jako důvod operace uvedly ženy Ž1, Ž2, Ž5, Ž7, Ž8. Dalšími důvody, proč bylo u žen z výzkumného souboru přistoupeno k chirurgickému odstranění dělohy, byly prekancerózní stavy, maligní nádory těla děložního a prolaps dělohy. Výsledky výzkumu ukázaly, že ženy před operací nejčastěji pociťovaly strach a úzkost. Ukázalo se, že ke změně došlo zejména v saturaci potřeby pohybu a spánku v bezprostředním pooperačním období. Změna se také odehrávala v uspokojování potřeby bezpečí a v saturaci potřeby být bez bolesti. V naplňování těchto potřeb má nepostradatelnou úlohu porodní asistentka, jelikož je v častém kontaktu se ženou a může reagovat na její měnící se potřeby. Bylo zjištěno, že v oblasti uspokojování potřeby dýchání, hygieny, výživy, sexuální potřeby a potřeby sounáležitosti a lásky nedošlo u žen po hysterektomii k výraznějším změnám. Nejčastějšími pooperačními komplikacemi, které ženy z výzkumného souboru uváděly, bylo zvracení a nauzea, pooperační krvácení a vaginální mykózy. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že většina žen byla s péčí porodní asistentky spokojena, ale ženy Ž1 a Ž4 postrádaly ze strany porodní asistentky prostor pro otázky. Za povšimnutí stojí fakt, že ženy Ž5, Ž6 a Ž8 z výzkumného souboru nevěděly, že o ženu po hysterektomii může pečovat porodní asistentka a neměly tedy žádná očekávání ohledně její péče. Domnívaly se, že porodní asistentka pečuje o ženu v období těhotenství, při porodu a v šestinedělí, zatímco o ženu s gynekologickým onemocněním a po gynekologické operaci pečuje dle respondentek ženská sestra. Ostatní ženy ve svých očekáváních ohledně péče PA uváděly zejména profesionalitu, schopnost empatie a komunikace. Bakalářská práce poukazuje na nedostatky v péči porodní asistentky o ženu po hysterektomii a zároveň se snaží najít vhodné kroky pro zlepšení péče o ženu.
|
|
| |
host ::
RSS.